#PERLYZPROHLIDEK

Ahoj, zdravím všechny! 😉

  Když jdete pracovat s lidmi, musíte počítat s tím, že se vám může stát během vaší pracovní doby cokoli. Zvláště, když jdete provázet na památky! Za den se vám "protočí" několik desítek (až stovek) lidí a rozhodně nejsou všichni stejní.

  V loňském roce jsem vydal 1.díl "Citátů z prohlídek".  Příjemně mne překvapilo, jaký tento článek měl úspěch a tak jsem se rozhodl s vámi podělit o další kuriózní zážitky z mého průvodcovského života.:-)


ČŮRAJÍCÍ CHLAPEČEK
  Častý problém na prohlídkách je potřeba navštívit toalety. Nemohu ale lidem tolik nadávat, protože se i mě jednou stalo, že jsem podcenil přírodu a poté trpěl v prostorách československého opevnění - pevnosti "Haničce".
   Když se na mou nedávnou prohlídku přišla podívat moje přítelkyně, zaregistrovala v davu lidí, že se jistý chlapeček dožaduje u svého tatínka (bohudík ne u cizího... 😂), že "potřebuje čůrat a jestli by ho taťka nevzal na záchod". Nutno podotknout, že tatínek byl očividně pohotový (slyšel jsem pouze z vyprávění) a okamžitě podal lahev, ze které se dosud pilo. Zatímco jsem tedy vykládal (a nic netušil), se chlapec zbavil svého problém uprostřed místnosti plné návštěvníků... 😊

"PROČ SE TEN ZÁMEK JMENUJE HOSPITÁL?"
  Když se na Kuks podíváte, tak vás asi napadne, že to je krásný barokní zámek. No... a to je právě ten problém! Památka, na které provázím, totiž žádný zámek NENÍ! Je to hospitál, tedy nemocnice a vlastně takový historický domov důchodců. V rámci základního okruhu tedy mluvím především o historii hospitálu, projdeme sochy Ctností a Neřestí + několikrát zmíním a poukážu na to, že se skutečně nejedná o zámek. 
  Když nenavštívíte základní okruh, přijdete o spoustu informací. Tento problém se projevil i u milenců, kteří se rozhodli navštívit rodovou hrobku - tedy další z nabízených prohlídkových okruhů. Když jsem mluvil o věčném světle, na které (jak je známo) se díval hrabě Špork ze svého zámku (stával dříve naproti hospitálu), ozvalo se hlasitě: ,,No ku**a, vy nám tady normálně lžete! " Návštěvníka jsem se tedy slušně optal, v čem si přesně myslí, že mu lžu a pán pokračoval ve svých slovních útocích: ,, Jak se mohl dívat na to světlo ze zámku, když zámek je tady nahoře? Hmm? " Pánovi jsem tedy (opět klidně) vysvětlil, že zámek dříve stál naproti "nám". Na to mi návštěvník odvětil: ,, Ale hov*o, tam žádnej zámek nebyl. Tohle je zámek! " Pochopitelně při této větě ukazoval nahoru (nad hrobku), kde stojí náš hospitál. Pánovi jsem opět slušně odpověděl, že ten "zámek" nikdy nebyl zámek, ale hospitál - tedy nemocnice...

  Na tuto větu jsem čekal JAKOUKOLI odpověď, když v tom se z návštěvníka, se kterým evidentně hodně cloumaly emoce, vylíhla další naštvaná věta: ,, A proč se jako ten zámek jmenuje hospitál?? "

PROHLÍDKA S PANEM KOPFRKINGLEM

  No a v hrobce ještě chvilku zůstaneme... 😊

  Znáte film "Spalovač mrtvol", kde národní umělec Rudolf Hrušínský ztvárnil pracovníka krematoria Koprfrkingla? V tomto díle je hlavní postava přímo fascinovaná smrtí a své nadšení neskrývá ani před svou rodinou. 
  Po jedné z prohlídek za mnou přišel jistý muž se svými dvěma dětmi a manželkou. Pán mi vyprávěl, jak je těmi symboly smrti po celém Kuksu přímo unešen a rád by tedy šel i na okruh rodové hrobky. Pána jsem tedy odkázal na pokladnu, aby si zakoupil vstupenky a po cca pěti minutách jsme všichni vyrazili do hrobky. 
  Muž mi vyprávěl, že v dětství často navštěvoval pohřby (nejvíc mne vyděsilo, že i cizí), ale snažil jsem se různé pocity strachu a úzkosti vytěsnit. Když ale pán vzal svého malého synka kolem ramen a rozplýval se nad krásou rakve, kterou si musel ještě pohladit, začínal jsem se skutečně bát, abych se ještě někdy vrátil domů... 😂

KDYŽ JSEM TU FOTKU VIDĚL, TAK MNE OKAMŽITĚ NAPADLO VYTVOŘIT MEME... 😂
- obrázek pochází z filmu "Spalovač mrtvol" (režie - J. Herz) - 


  Tak jo, další zážitky si nechám pro následující články! :-) Budu moc rád, pokud mi dáte vědět, zda-li vás tato... řekněme, série baví. :-) 
   Jsem moc rád za to, jak skvělou mám brigádu! Poznal jsem díky ní spoustu lidí, mám spoustu humorných zážitků a jednou budu mít o čem vyprávět. Jsem moc rád, že své zážitky mohu vyprávět právě VÁM. Mám radost, že vás mé články baví (některé dokonce inspirují) a budu rád, pokud zůstanete mému blogu věrní. :-)

 Budu rád, pokud mi napíšete do komentářů, kam se chystáte v létě vy! Do zahraničí? Budete jezdit po českých památkách? A když už jsme u těch komentářů, můžete do nich připojit i správnou odpověď na otázku:

CO JE KUKS?
a) hrad
b) zámek
c) hospitál
d) zbytky československého opevnění 

  Přeji vám krásný zbytek dne a těším se na vás u dalších článků! :-) 

Mějte se krásně
      Váš Aleš 


P.S. - Baví vás moje články? Staňte se mými PRAVIDELNÝMI ČTENÁŘI! Přidat se můžete na bočním banneru. Mnohokrát vám děkuji za přízeň a podporu!




Komentáře

  1. Láhev??!!!! Tak to je masakr :O :DDD... Když jsem četla podnadpis Čůrající chlapeček, hned jsem si vzpomněla na Františka z Fr. Lázní, ale tohle mě fakt ani ve snu nenapadlo.
    To jsi dobrý, že odpovídáš tak v klidu. To by mě hodně rozhodilo a fakt netuším, co bych mu řekla. Určitě bych mu nenadávala, to ne, takový typ nejsem. Asi bych se spíš bála reagovat, že mě začne urážet.
    Cizí pohřby :O :D? To mi připomnělo jednu z Nerudových povídek - O měkkém srdci paní Rusky.
    Tyhle články jsou fakt skvělý. Směju se nahlas :D.
    Správná odpověď je samozřejmě d) ;) :D. Ne, samozřejmě si dělám srandu :D - je to c) :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Milý Aleši, určitě není vůbec jednoduché dělat práci s lidmi, protože není člověk ten, který by se líbil všem-:)
    Průvodcovství by bylo pro většinu lidí asi totálně vyčerpávajícím zaměstnáním, či brigádou (pro mě asi určitě)!
    Za prvé musíš opravdu dobře znát historii, za druhé měl by jsi mít hlas tak trochu jako zvon, aby Tě bylo dobře slyšet, a za třetí dobrý průvodce, nebo tedy ten, který lidi svým povídáním zaujme, by měl být aspoň trochu humorný a neměl by být stydlivý-:)
    Tak abych to shrnula, když jsme přijely s maminkou na Kuks, měly jsme to štěstí, že jsme Tě osobně potkaly, jsi velice šikovný, hlas máš jako zvon, (i když Tě jednou tak trochu zklamal při nastydnutí ) a i když jsme nebyly na prohlídce, jelikož jsme byly na výletě s pejsky, ihned jsem věděla, že máš v sobě velký potenciál.
    Myslím tím nejen na průvodcovství, ale máš velký talent na psaní a na komunikaci s lidmi, jsi vtipný a empatický. Tvé články se mi líbí, jsou vtipné, pravdivé a něco se člověk dozví.
    Aleši piš své pocity, mě bavíš-:)a těším se, že budu přítomna snad někdy na Tvé prohlídce na Kuksu.
    Přeji Ti krásný večer a celé léto plné hezkých zážitků, Eva.

    OdpovědětVymazat
  3. Aleši,klidně více takových příspěvků.Rádi se zasmějeme..někomu ��Opět velice příjemné čtení,které pobavilo ale i žasnu nad hrubostí některých návštěvníků .Dnes jsme se na Kuksu minuli,nicméně věřím že nás jednou Šporkovic Hospitálem provedeš. ��

    OdpovědětVymazat
  4. Chvíli jsem dělala pomocného průvodce. Vlastně jsem seděla v takové bedně. No a to je právě ten problém. Vždycky přišli ti turisté a dívali se po těch exponátech, no a téměř každý druhý se mě lekl, protože si všichni mysleli, že jsem taky exponát.
    :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky